Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

4.11.2015 18:00 - 15.12.2015

Viděno devíti v Jekatěrinburgu

V Domě fotografie Dům Mětěnkova v Jekatěrinburgu proběhne výstava Viděno devíti. Fotografie z Ruska, na které budou vystaveny práce devíti českých fotografů, kteří část svého díla věnovali zobrazování Ruska. Výstavu uvede fotograf Jan Vermouzek. Spolupořadatelem výstavy je Galerie Zahradník.

 

Kurátoři výstav: Dmitry Rubinshteyn a Martin Wágner

 

„Pohled na Rusko devíti českých fotografů, předvedený výstavou, je pohledem do hloubky, nikoli do té mystické, metafyzické, literární hloubky, kterou je Rusko známé, ale do hloubky okraje světa, o kterou se nikdo nestará. Tam je těžké odhadovat dobu zachycenou na snímcích, čím dále od Moskvy a od velkých měst, tím těžší. Rusko, to je pro autory Kraj Světa.“

Roman Ekimov

 

Karel Cudlín se narodil roku 1960 v Praze, kde též působí. Hlavní zájem věnuje humanistické dokumentární fotografii. Samostatně vystavuje od roku 1983, jeho práce jsou součástí četných veřejných sbírek. Stal se nositelem řady uměleckých stipendií. Ve svobodném povolání spolupracuje s nakladatelstvími či vydavatelstvími doma i v zahraničí. V současnosti fotografuje převážně pro týdeník Respekt. Externě působí jako pedagog na katedře fotografie pražské FAMU, kterou sám absolvoval (1987). Byl jedním z oficiálních fotografů presidenta republiky Václava Havla (1997 – 2002).

Lubomír Kotek, narozený roku 1958 v Praze, kde taté žije, absolvoval gymnázium a vyučil se fotografem. Koncem 70. let pracoval v Československé tiskové kanceláři jako laborant. V 80. letech byl zaměstnán jako dokumentární fotograf ve středisku Státní památkové péče. Jako volnou tvorbu dokumentoval všední život v komunistickém režimu. Bilanci vydal pod titulem Tady bylo Husákovo (Czechoslovakia 1982 – 1989) s vlastní předmluvou (2009). Před listopadem 1989 ilustroval knihy zahraničních nebo samizdatových edic a spolu s historičkou umění Annou Fárovou pracoval na evidenci fotografické pozůstalosti Josefa Sudka.

Dana Kyndrová se narodila roku 1955 v Praze, kde žije dosud. Vystudovala francouzštinu a ruštinu na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy (1979). Deset let působila na katedře jazyků Fakulty strojního inženýrství Českého vysokého učení technického a poté na katedře jazyků Akademie múzických umění. Od roku 1992 je volnou fotografkou. Fotografovat začala v osmnácti letech a věnovala se vždy černobílé humanistické fotografii. Uspořádala řadu výstav doma i v zahraničí a vydala sedm autorských publikací.

Josef Moucha se narodil roku 1956 v Hradci Králové. Působí v Praze, kde absolvoval Fakultu žurnalistiky Karlovy univerzity (1980). Od té doby uspořádal nepočítaně osobních i kolektivních výstav. Fotografickým dokumentem se zabývá od 70. let. V druhé polovině 80. let působil jako oborný asistent fotožurnalistiky. V současnosti přednáší na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Spoluzakládal Aktiv volné fotografie (1989) a galerii Pražský dům fotografie (1991). O fotografii publikuje knižně i časopisecky.

Tomáš Rasl se narodil roku 1975 v Praze, kde pracuje jako fotograf na volné noze. Je vnukem Ferdinanda Bučiny, kterého v dětství provázel na jeho fotografických cestách a čerpal od něj první zkušenosti technické i výtvarné povahy. Už během studií katedry fotografie FAMU tíhl k formě kontaktních kopií statických záběrů z velkých formátů negativů (od 9 x 12 po 18 x 24 centimetrů). Zachycuje převážně krajiny a zátiší věcného charakteru. Díky práci se světlem vyniká romantický podtext. Podobně je tomu v jeho současné tvorbě, pokračující krajinářskými cykly Místa hrdá a pustá a Nevyjasněná úmrtí. Na cestách po Rusku vyhledává odlehlá místa v pohořích Altaj a Kodar, kolem jezera Bajkal nebo v horách Sichote-Aliň na Dálném východě.

Andrej Reiser se narodil roku 1949 v Žilině. Jeho matka Tatiana byla dcerou ruského literárního vědce Alfreda Behma, který po revoluci roku 1917 emigroval do Československa. Otec Egon Reiser byl lékařem v Praze. Rodina po okupaci Československa vojsky Varšavského paktu (1968) vycestovala do Německé spolkové republiky. Andrej vystudoval fotografii na renomované škole Folkwang v Essenu u profesorů Otto Steinerta a Willy Fleckhause. Reiserovy fotografie zveřejňovala mezinárodní periodika. Čtyři roky pracoval jako fotokorespondent časopisu GEO v Rusku. V roce 1983 založil fotoagenturu Bilderberg, která se rychle stala jedním z nejznámějších seskupení německých i zahraničních fotožurnalistů v Evropě. K výstavám putujícím po Rusku, Německu, Česku a Slovensku vydal souborně trojici knih Domenica, Portréty a Poslední dny Leningradu (2005).

Jindřich Štreit se narodil ve Vsetíně na Valašsku (1946). Vystudoval gymnázium v Rýmařově (1963) a Pedagogickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, obor výtvarná výchova (1967). Od roku 1971 je ženat a s manželkou Agnes mají dceru Moniku. Od roku 1974 vedl galerii v Sovinci, od roku 1997 v Bruntále. Od roku 1981 úzce spolupracuje s progresivními umělci v Praze, Brně, Bratislavě a v dalších kulturních centrech. První impuls k fotografování dostal od otce. V době studií se účastnil fakultních výstav a studium zakončil samostatnou výstavou (1967). Od roku 1972 se věnuje zobrazování vesnického života. V roce 1982 se jako jediný fotograf účastnil nepovolené výstavy neoficiálních výtvarníků na tenisových kurtech v Praze, kde jeho fotografie zabavila tajná policie. Byl vzat do vyšetřovací vazby a odsouzen k trestu odnětí svobody v délce deseti měsíců s podmíněným odkladem na dva roky. Po propuštění z vězení nesměl učit, po státním převratu v listopadu 1989 byl rehabilitován. Od roku 1994 je samostatný fotograf. Vyučuje na Institutu tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě. Od roku 1991 pracuje na dokumentárních projektech v různých zemích světa. Připravil více než tisíc autorských výstav a mnoha kolektivních se zúčastnil. Vydal na tři desítky knih, je zastoupen ve významných sbírkách a bylo o něm natočeno několik dokumentárních filmů.

Jan Vermouzek se narodil roku 1979 v Brně, kde žije i dnes. Z rodinného prostředí si odnesl mimo jiné dvě vášně, počítače a fotografii. Té se začal soustavně věnovat jako středoškolák. Prostřednictvím fotoaparátu, tehdy to byla Konica autoreflex T po otci, se pokoušel interpretovat svět kolem sebe, přičemž se přes různé amatérské experimenty zaměřil především na dokument. Po absolvování obchodní akademie přesídlil do jižních Čech, které jsou jeho druhým domovem. Byl zaměstnán jako síťový administrátor internetového operátora a fotograficky dokumentoval kulturní dění v kraji. Po pěti letech se vrátil do Brna. Navštěvuje Institut tvůrčí fotografie Slezské univerzity v Opavě, kde dokončil bakalářské studium (2013). Vedle samostatné dokumentární tvorby, zaměřené především na Brno, se podílí na několika dokumentech o Rusku s Martinem Wágnerem. Zabývá se i figurální ateliérovou fotografií a fotosochařskými experimenty, na nichž spolupracuje s Janou Schlosserovou.

Martin Wágner se narodil roku 1980 v Praze, kde nadále působí. Po Pražské fotografické škole a středním fotografickém učilišti absolvoval magisterské studium Institutu tvůrčí fotografe v Opavě (2013). Upřednostňuje klasický černobílý dokument. Od roku 1998 soustavně fotografuje život v Rusku a na území bývalého Sovětského svazu, kam v průběhu patnácti let podnikl třicet tři cest. Původním záměrem bylo pořízení komplexní série fotografií, charakterizujících Rusko od evropského Kaliningradu k nejzazší asijské výspě. Během prvních výprav se snažil proniknout co nejdále na východ, na Kurilské ostrovy, na Kamčatku a na Čukotku. V posledních letech se naopak zaměřuje na evropské oblasti. Opakovaně uspěl v soutěži Czech Press Photo. Uspořádal řadu samostatných výstav v českých zemích i v zahraničí včetně Moskvy, Nižního Novgorodu, Jekatěrinburgu nebo Sachalinu. Maketa jeho knihy Rusko čeká na nakladatele. S Antonínem Kratochvílem a s Václavem Vašků zorganizoval společnou výstavu Modlitba za Černobyl (2006) v pražském františkánském klášteře menších bratří observantů. Tři roky vedl fotogalerii v Kapli svatého Jana Nepomuckého na Jungmannově náměstí v Praze. Provozuje grafické studio, zaměřené na skenování, úpravu a tisk fotografií. Jeho manželka Světlana pochází ze Sibiře a mají syna Václava (2013).

 

 

Místo konání:
Jekatěrinburg, Fotografičeskij muzej Dom Metěnkova, ul. K. Liebknechta, 36
Datum:

Od: 4.11.2015 18:00
Do: 15.12.2015

Organizátor:

České centrum je spoluorganizátor akce


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala