Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

7.2.2018 - 1.3.2018

Bílá emigrace v československé filmové tvorbě

Retrospektivní program československé kinematografie, připravený Českým centrem Moskva ve spolupráci s Národním filmovým archivem České republiky, bude zahájen výběrem čtyř filmů vytvořených v letech 1929 až 1943 za účasti ruských herců, kteří opustili Rusko po roce 1917.

Éra němých filmů pro herce první vlny ruské emigrace byla relativně výhodná. Před příchodem zvuku se problém jazykové bariéry v kině ještě nevytvořil a hodně projektů bylo opravdu mezinárodní. Věra Baranovskaya, Vladimir (Vladimirov) Chinkulov, Alexandra Zorina, Natalia Cyganková a další umělci dosáhli velkého úspěchu v  československém filmu dvacátých a třicátých let minulého století a některé snímky s jejich hereckým obsazením patří do zlaté kolekce filmového archivu.

Do programu retrospektivy byly zařazeny následující filmy:

1.února

Svátý Václav (rež. Jan Stanislav Kolár, 1929) – v roli kněžny Ludmily Věra Baranovskaja.

V pohanské době přijal kníže Bořivoj se ženou Ludmilou křest od věrozvěsta Metoděje. Jejich syn Vratislav se seznámil na lovu s temperamentní Drahomírou, kterou zanedlouho představil na hradě jako svou ženu. Po čase se jim narodil syn Václav. Po letech, když se Václav vrátil z Budče, kde byl vychováván, zamilovala se něho Skeřova dcera Radmila. Po náhlé Vratislavově smrti se Drahomíra ujala vlády a v touze po větší moci vyvolala válku s Radslavem, knížetem Zličanů. Začínající válku ukončil Václav tím, že vyzval Radslava na osobní souboj a v souboji vyhrál. Drahomíra se spikla se Skeřem proti Václavovi. Nejdříve odstranili zbožnou Ludmilu. Po její vraždě na Tetíně však Drahomíra musela opustit hrad. Skeř se proto v úkladech spojil s Václavovým bratrem Boleslavem. Po válce s Germány, která skončila nabídkou smíru, pozval Boleslav Václava na své sídlo k vysvěcení nové kaple. Tam za jitra bratra se svými kumpány zavraždil. Drahomíra prosila mrtvého Václava o odpuštění. Také Boleslav padl na kolena a uznal Václavovu velikost. (NFA) 

15. února

Tonka Šibenice (rež. Karel Anton, 1930) – v roli matky Věra Baranovskaja.

Melodramatický příběh nevinné venkovské dívky, která se ve městě protlouká jako prostitutka. Za poslední službu vrahovi odsouzenému na smrt ji společnost zahrne opovržením, jemuž hrdinka nedokáže vzdorovat. Průkopnický snímek Karla Antona z roku 1930 je známý hlavně jako první český hraný film s dodatečným ozvučením, realizovaným v ateliérech francouzské firmy Gaumont. Hvězdné mezinárodní obsazení, citlivé zpracování předlohy Egona Erwina Kische a inovativní kombinace němých i zvukových výrazových prostředků z filmu dodnes činí dílo evropského významu. (NFA)

22. února

Vykřik do sibirské noci (rež. Vladimir Chinkulov Vladimirov, 1935) – podle hry A. N. Ostrovského Výnosné místo (Na bojkom mestě).

Kníže Pavel Milovidov holduje vášnivě společenskému životu a má poměr s Evženi, ženou hospodského Bezsudného. V hospodě se také seznámí se schovankou hospodského Anuškou, zamiluje se do ní a chce se s ní oženit. Evženie žárlí. Aby zabránila sňatku, namluví knížeti, že Anuška má milence…    (NFA) 

1. března

Tanečnice (rež. František Čap, 1943) – hrají Elizaveta Nikolskaja, Elena Smirnovová a Viktor Malcev.

Měšťanská rodina neodpouští z jejího pohledu nepřístojné chování - opovržení stihne jak dívku, která se rozhodne zasvětit svůj život tanci, tak její sestru, jež se ujme jejího dítěte vydávajíc je za své. Mravoličné ponaučení zní, že sebevětší kariéra nevyváží ztracenou mateřskou lásku... (oficiální text distributora)

Projekce se začínají v 19:00, vstupenky jsou k dispozici na pokládně Inženýrního korpusu Tretjakovské galerii.

 

Místo konání:

Tretjakovská galerie, Moskva, Lavrušinskij pereulok 1

Datum:

Od: 7.2.2018
Do: 1.3.2018

Organizátor:

České centrum


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala